A picture
A picture

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuální počasí

Počasí dnes:

24. 1. 2017

zata

Bude převážně zataženo nízkou oblačností nebo mlhavo, na horách a ojediněle i v nižších polohách až skoro jasno. Denní teploty -5 až -1°C. Noční teploty -4 až -8°C.

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 31 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Památky v obci

  1. Kostel s.Petra a Pavla
  2. Panská hospoda
  3. Nový hřbitov
  4. Hrob neznámého vojína
  5. Hrob obětem 1.sv.války
  6. Hřbitovní kříž
  7. Socha s.Jana Nepomuckého
  8. Socha Pany Marie Immaculaty
  9. Socha s.Františka z Pauly
  10. Cyrilometodějský kříž
  11. Pamětní deska vojákům RA
  12. Pomník padlým r. 1866
  13. Náhrobní kámen
  14. Pamětní deska na návsi
  15. Pomník padlým r.1866
  16. Boží muka u kostela
  17. Kamenný kříž

     
  •  Kostel sv. Petra a Pavla
    Souřadnice GPS: N 50°19,788´ E 15°36,034´

    Kostel01Od roku 1384 kostel v Milovicích patřil mezi kostely farní. Byl zasvěcen Petru a Pavlu a patřila k němu fara se zahradou. Byl původně gotickou stavbou. Zadíváte-li se na jeho věž dnes, uvidíte na ní až do pásové římsy 14.století. Uvnitř najdete původní gotiku z druhé poloviny 14.století na pískovcových žebrech, které se protínají na pískovcovém svorníku. Na něm je štítek se dvěma zkříženými meči, o kterém vyslovuje Antonín Cechner nejasnou doměnku, že jde o znak vladyků z Lesovic. Žebra se opírají u výběhu v koutech o profilované konsoly. KlenbaGotická, tedy původní jsou i okénka na severní a východní straně. Jsou zakončena trojlistem a jsou 30 cm široká. Kostel a fara jsou spolehlivě doloženy historickými zprávami v době panování Karla IV a jeho syna Václava IV. Vytvořily z Milovic určité správní středisko. Duchovní správa nabývala za středověku stále většího společenského významu. Kněží se svými institucemi se stali postupně vedoucí silou svého působiště. A do Milovické farnosti patřily obce větší a lidnatější jako Bříšťany, Bašnice, Třebnouševes, Ostrov a Dobrá Voda. Že Strachotvé byli patrony Milovického kostela dokládá zpráva z roku 1507, kterou nesl na sobě zvon zavěšený na věži kostela „LP. 1507 jest tento zvon ke cti Boha všemocného, blažené Panny Marie, všech svatých a svatého Petra ku faře Půdorysmilovské Jan Strachota z Kralovic a na Ostrově.“ Zvon byl při jednom velkém požáru roztaven ohněm. V roce 1613 za Albrechta Jana Smiřického byl kostel přestavěn. Z té doby se našel v severní hlavní zdi doklad a to osazená pískovcová deska s tímto textem: „Toto bylo konano za Sprawy urzednickj na Horzicych Pana / Jakuba Hartmana a na Zdarze leta 1613 / za kostelnikuw Matiege Stawcha, Martina Czykana, Petra Duchonie a Adama Swatonie“ - jsou zde jména kostelníků pečujících o kostel. Kostel byl stále kališnický. Z té doby se zachovala rovněž deska v lodi pod kruchtou v jižní zdi a pod ní v červeném mramoru tesaný znak Smiřických a kolem něho letopočet „16-13“. Nejvýš je vytesáno poprsí svatého Petra s klíčem v ruce, patrona kostela. Z obou stran jsou písmena S a P. Ve spodní části je nápis „S P ALBRECHT JAN SMIRZICKY ZE SMIRZICZ NA SKALACH, DVBV, RVBVRKV (Rumburku), GICZINE A HORZICICH“. V kostele se do naší doby udržel i náhrobek z doby panství Smiřických, v jižní zdi uvnitř presbytáře je zděná pískovcová deska představující klečící ženu v pláštíku vroubeném kožešinou a ve šítě je kolmo břevno. Pod reléfem je malá deska a na ní stojí psáno „Letha 1589 WE STRZEDV DEN SWATEHO MIKULASSE I RANO MEZY TRZYNASTAV A CYTRNASTAV HODINAV I UMRZELA VROZENA PANI BARBORA ROZENA SEMINKA Z SEMI / NA MANZELKA VROZENEHO PANA BERNARTA RAKWICZE / Z CCZERNHAVZV TOHO CZASV AVRZEDNIKA NA HORZICICH KTEREZTO MRTWE TIELO GEGI TVTO V TOMTO MILOTIWV BEYTI PRO ZASLVHY SPASITELE NASSEHO GEZISSE KRYSTA AMEN“. Nelze nezmínit křeslo ze 16. století potažené kůži a v ní vtlačené ornamenty z vinných listů a hroznů. V lenochovém polštáři je pak vtlačena koruna o třech liliích a dvou perlách. Za třicetileté války nastaly zmatky i v církevní správě, která přešla definitivně do katolických rukou a ukázal se nedostatek kněží. Roku 1665 se začaly vést matriky i pro milovickou farnost. Z důvodu nedostatku kněží zašla farnost i fara v Milovicích a od té doby byl kostel filiální. Do farní budovy se přestěhovala škola. Duchovní správa nebyla jen kostel a pobožnosti, ale i fara, záduší, příjmy a majetek. Ke kostelu v roce 1735 patřilo i 11 kusu rolí, 107 korců, louka a dva vozy sena, chalupa za kostelem (prodána 1748), zahrada a stromy, 2 kusy lesa. Ve farním domě byla světnice, síň, komora a chlév. Při faře byl sad a za ním pole. Milovické záduší bylo nejbohatší na celém panství, bohatší než hořické. Proto se ze všech výtěžků podporovaly chudší kostely jako Svatogothardský, Mlázovický a jiné. Farář měl vlastní příjem ze stálého úroku a desátek. Role záduší neobdělávalo ve své režii ale dávalo se do pachtu poddaným. Je zřejmé, že tak bohaté záduší si mohlo dovolit dát zazářit slávě baroka. V roce 1754 byly vykázány položky na stavbu kostela a věže. Od té doby se kostel jeví čistě barokní. Je to kamenná a omítaná stavba krytá taškami. Jedna jeho loď se člení na tři pole, kněžiště je nepravidelný osmiúhelník. Meziokenní pilíře a nároží jsou zesíleny toskánskými piastry, které nesou silně vyloženou římsu. Na západním průčelí je vyzděn štít na prohnutých ramenech s hladkým sympanonem uprostřed. V jednoduchých kamených průčelích jsou tři vchody. Tři páry oken v lodi mají barokně zkrojené ostění. Kostelní věž je původní, gotická ze 14. století. První patro s velkými okny do zvonice vzniklo za barokní přestavby. Schodiště na kruchtu bylo přistavěno zvenčí. V roce 1860 po požáru byla nahrazena původní barokní věž věží s bání. Vnitřní výzdoba je z let 1862-64. Kostelníkem v roce 1901 se udává v kronice Josef Kulhavý – krejčí. Už před válkou měl kaplan Efenberger plán obnovit faru. Ale nepovedlo se. Až v roce 1902 podali občané Milovic a okolních obcí žádost o obnovení. Bylo ale zjištěno, že zádušní jmění by nestačilo na stavbu fary a rozšíření kostela, na nové varhany ale peníze zbyly. Postavila je v červnu 1907 pražská firma J.Petr. Přitom byl opraven celý kostel, nově jej vymaloval J.Tomášek z Hořic. Oltáře, hlavní i boční i novou kazatelnu vyvedl závod Suchardův z Nové Paky. Kostel vysvětil Josef Kousal z Hořic a v příštím roce kostel uvítal biskupa, okresního hejtmana, školního inspektora, správce a nadačního komisaře, kněží, ale i obecní zastupitelstvo. V té době byl zrušen i stařičký kostelní hřbitov. Svěcení opraveného kostela proběhlo 20.4.1908. Dne 6.srpna 1908 byla ukončena úprava nového plotu kolem kostela a márnice. Zmizely staré vysoké a klenuté brány pro hřbitovní vrata a původní zděný plot byl snížen o 1 metr. V roce 1909 se proměnil starý hřbitov v sad. Patronátní úřad poslal do Milovic okresního zahradníka Gustava Hofmana a všechno zaplatil ze zádušní kasy. Ze starého hřbitova tak zbylom málo: starý pískovcový kříž, který má v reléfu na desce nápis „20. Mage Peter Frantisek Janko“, u vchodu stojí kříž postavený ze zbožného odkazu Vacslava Čížka a Antonína Jaroměřského. LP.1878. V roce 1914 byly postaveny nové věžní Kostel01hodiny za správce c.k. nadačního velkostatku Josefa Krubnera. Ten se postaral, že celý náklad na hodiny neslo záduší. Natahování, mazání a ošetřování hodin měla na starost obec. Dne 22.prosince 1916 v poledne se rozezvučely všechny zvony naposled. Na to byly dva zvony sňaty, nejvetší Petr a menší Josef, zvony ulité a zavěšené roku 1863 byly rekvírovány na posílení rakouských zbraní. V únoru 1918 byl sňat a odvezen poslední zvon Pavel (ulit 1863) na kanony. Zbyl už jen umíráček. Odebrány byly i všechny cínové píšťaly a obětovány na oltář války. Dne 20.září 1923 byla celá věž nově oplechovány a natřena červenou barvou. Začátkem měsíce října 1933 bylo přistoupeno k opravě kostela, veškerá omítka byla otlučena až na zdivo a znovu nahozena, okna opatřena drátěným pletivem, na západni straně vyměněna část vazby, střecha opatřena eternitovou krytinou, plechovým úžlabím, věž opatřena novými okenicemi a natřeny číselníky hodin. Koza, na níž visely cimbály věžních hodin z roku 1866 byla vyměněna 12.5.1936. V roce 1965 byl obnoven nátěr věže a věžních hodin. Po válce kostel chátral až do roku 1972, kdy byl už veden jako kulturní památka a začala další generální oprava, která byla ukončena v roce 1974 venkovními omítkami. Pokračováno bylo až 8.6.1985, kdy byly započaty práce na opravě a nátěru kostelní věže. V roce 1993 proběhla oprava márnice. Venkovní nasvícení kostela bylo poprvé rozsvíceno 16.8.1992. Po ukončení prací byla do schránky ve věži uložena schránka se zprávou budoucím generacím. Dne 13.5.1993 byla dokončena oprava márnice. I do její kopule byla uložena schránka s písemnostmi. V srpnu téhož roku se musel plynovat kostel proti červotoči a byl neprodyšně uzavřen až do 1.9.1993, kdy byla též provedena instalace bezpečnostního zařízení. V roce 1994 byl na věži pozlacen kříž a báň. Ve vnitřním vybavení byly v roce 1999 vyměněny lustry, nainstalováno nové osvětlení, promazány hodiny. V letech 2001 až 2002 proběhly další opravy kostela, u příležitosti jejich ukončení kostel navštívil biskup Královéhradecké diecéze mons.Dominik Duka. V roce 2006 byl za účasti generálního vikáře Hradecké diecéze Josefa Sochy vysvěcen nový zvon Petr II.
    Poznámka pro milovníky Geocachingu : GC42X40

  •  Panská hospoda, poštovní stanice, řeznictví, dnes soukromý dům.
    Souřadnice GPS: 50°19,731 E 15°37,894
    Nová hospodaPo roce 1740 vyšla Effenwagnerova mapa s poštovním spojením Sasko-moravské pošty. Na ní se poprvé objevilo jmeno MILLOWICZ ve funkci přepřahací stanice. Byla státní, ale stát ji neprovozoval, ale dával do do dědičného pachtu zámožné rodiny. Úřad pošmistra byl na vysokém stupni společenského žebříčku, pošmistr patřil k honoraci, měl parádní uniformu, pošta byla v jeho domě. Pošmistr tak atřil ke státní reprezentaci. Milovice se staly sídlem poštovní stanice, protože tady bal vhodný objekt s pohostinstvím i vydatná základna píce pro poštovní koně. Pošmistr vydržoval ve své režii předepsaný stav koní, obyčejně dost vysoký. Poštovní stanice v Milovicích obsáhla léta 1754 - 1788. Tato poštovní stanice v Milovicích byla umístěna v domě, který vznikl z Vlkánského dvora a bylo s ním spojené řeznictví a hospoda. Když se tento dům poprvé v roce 1740 prodával Matesu Šaníkovi z Petroviček, stál 420 zlatých. Dne 1.5.1754 byldeskaa uzavřena smlouva mezi hořickým úřadem Josefa Bertholda z Vlkánova a Jiřím Prokopem Fiferdou c.k. pošmistrem o převodu Vlkánského dvorce, hospody s řeznictvím, stodoly a stájí, pole i louky. Po tomto pošmistru přišel Jan Antonn Shöps (1779-1784) a Jan Cejp z Peclinova (1784-1787). Dnem 1.9.1787 bala poštovní stanice přeložena do Hořic, kam přešel i poslední Milovický pošmistr. V poštovní stanici se v těch dobách přepřahalo, stálo, jedlo i pilo, někdy i nocovalo. Jediný doklad, který se dochoval, je otisk poštovního razítka umístěný v Dragonově sbirce v poštovním muzeu v Praze. V roce 1795 byla hospoda čp.2 i dům čp.3 prodán ve veřejné dražbě Janu a Václavu Albrechtovým. Poté dům odkoupil Václav Kulhavý. Dne 19.4.1801 prodal chalupu čp.3 svému synu Tobiáši Kulhavému. Kateřina Otrubová, rozená Kulhavá postoupila roku 1836 svému manželi Václavu Otrubovi polovinu zděděného gruntu a 21.5.1837 zemřela. Václav Otruba pojal Socha 1Socha 2za druhou manželku sestru nebožky Dorotu. Zemřel 19.7.1848 bez dědiců. Ovdovělá Dorota teprve 36ti letá se již neprovdala a hospodařila sama. Stal se z ní náboženský fanatik a chodila každý den sama do Hořic ke zpovědi a přijímání a údajně držela s kaplanem Effenbergerem a pod jeho vlivem chtěla celou hospodu odkázat na zřízení fary pro Milovice. V roce 1858 hospoda vyhořela a tak Dorota vystavěla novou, zděnou. Současně snad kaplan Effenberger dal postavit  sochařem Suchardou z Nové Paky sochy ku zdem budovy. Dle vyprávění, když v roce 1866 táhlo naše vojsko přes Milovice, tak prý Dorota prodávala našim vojákům vše draze a když přišli Prušáci, brali si vše bez placení. po porážce naší armády u Sadové to Dorotu silně dojalo , chtěla hřích odčinit a tak chodila s procesími na pouti. Jedemkrát se vypravila na pouť do Vambeřic a již se domů nevrátila. Po čase ji našel  myyslivec v jeskyni v horách zetlelou kostru a jen podle modlitebních knížek poznali o koho jde. Stalo se tak roku 1868. Jelikož zemřela bez závěti sešlo ze zřízení fary a hospoda byla prodána ve veřejné dražbě. Koncem září 1916 se z válečných důvodů přestalo v hospodě čepovat pivo a od té doby bylo zavřeno.Poslední dochovaná zmínka je okolo roku 1949, kde se dokládá hostinec u Součků a Fridrichova zahrada, kde se hrálo divadlo a pořádaly slavnosti Dům v dnešní době obývá soukromý majitel.

  • Poznámka pro milovníky Geocachingu : GC1D07E
     

  •  Nový hřbitov
    Souřadnice GPS: N 50°19,994 E 15°37,743

    Hrbitov01O podobě nového hřbitova se začalo jednat až v roce 1875, nedostačující starý hřbitov byl doposud v místech okolo kostela s.Petra a Pavla ve středu obce. Už napřesrok se začalo s jeho výstavbou. Dne 25.5.1877 byl nový hřbitov vysvěcen. Ještě v červnu 1917 byl i nový hřbito rozšířen. Do staré zdi byl vytesán nový vchod asi v dnešní podobě. V roce 1966 bylůa stará márnice přestavěna ve smuteční obřadní síň. Najdeme zde pískovcové náhrobky a plastiky velké umělecké hodnoty, které stojí za povšimnutí. Jsou to práce anonymní, pocházející hlavně z 19.století, ale i práce J.F.Cerného z Hořic, A Otruby z Hořic. Nejvýznamějším dílem je novogotický náhrobek od sochaře F.Kofránka. V roce 2000 byl hřbitov i prostranství před ním zrekonstruováno. Byly opraveny plastiky, hřbitovní zeď, zavedeno nové elektrické vedení na večerní osvětlení hřbitova, upravena lipová alej a položena nová dlažba chodníčku. Smuteční síň byla komplexně zrekonstruována.
     

  •  Hrob neznámého vojína
    Souřadnice GPS: N 50°20,020 E 15°37,733
    Hrob
    Umístění: Milovice u Hořic, hřbitov
    Nápis:
    VOJÍN VLADIMÍR NIKOTOVIČ ŽILCOV
    NAROZEN 25. 12. 1923
    A VOJÍN NEZNÁMÉHO JMÉNA

    PADLI 6. 5. 1945

    Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5204-03609


     
  •  Hrob obětem 1.světové války
    Souřadnice GPS: N 50°20,028 E 15°37,723
    hrobNápis
    Umístění: Milovice u Hořic, hřbitov
    Nápis:
    PADLÍ
    Z
    1. SVĚT.
    VÁLKY
    Poznámka:

    CEVH uvádí pouze jedno jméno: Jevgenij Juchna Kirilov, vojín, patřil k ruskému pluku, zemřel 1.11.1918, Bašnice, okres Jičín, číslo hrobu 197

    Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5204-03643
     
  •  Hřbitovní kříž
    Souřadnice GPS: N 50°20,014 E 15°37,737
    KřížPodstavec památky je vytvořen z Hořického pískovce. Vznik a autor památky je neznámý. Pravděpodobně vznikla zároveň s místním hřbitovem ve druhé polovině 19.století. Památka není zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Poslední restaurátorské práce provedl kamenosochař a restaurátor pan Vít Kotrbáček z Hořic v roce 2009. Boží muka jsou umístěna na volně přístupném a upraveném prostranství obecního hřbitova. Okolo jeho základové části je položena zámková dlažba. V jeho blízkosti se nárožně nacházejí čtyři vzrostlé Lípy srdčité. Vrcholem celé památky je čelně umístěný železný kříž vysoký 230 cm. Plastika je detailní a realistická. Vrchol kříže je doplněn reliéfním nápisem I.N.R.I.








  •  
  •  Socha sv. Jana Nepomuckého
    Souřadnice GPS N50°19,964 E 15°37,742
    s.Jan Nepomuckys.Jan Nepomucky 02


















    Socha s.Jana Nepomuckého na kamenném podstavci je umístěna před hřbitovem. Skládá se ze čtyř částí, které stojí na betonovém základě. Na čelní straně soklu je umístěn rámeček a v něm vysekán nápis "TATO STATWIJE JEST Z NAKLADU JANA PROKOPA, KE CTI A HWALE, SWATIHO JANA ALMUŽNIKA, ZADAME, BI OD NAS HANBI ZLE POWESTI OHRANIL A BOZI POZEHNANI VDIELIL N:1812". Vrch dříku je na stranách ukončen malými volutami. Na nízkém podstavci stojí postava světce, vysoká 170 cm, který spočívá vahou těla na levé noze a pravá je mírně pokrčná ve vykročení. V levé ruce drží mísu a pravou dává almužnu. Sv,Jan Nepomuk je oděn v typickém kněžském rouchu a na hlavě má biret. Svatozář s hvězdami kolem hlavy chybí.
    Památka není zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.  Poslední restaurátorské práce byly provedeny v roce 2009 sochařem a restaurátorem panem Petrem Bauerem z Chodovic. Pro větší čitelnost bylo písmo obnoveno a vytaženo. Světci byla doplněna svatozář s pěti hvězdičkami. Původně tato socha stávala na polní cestě mezi Ostrovem a Milovicemi. V padesátých letech byla socha přestěhována před hřbitov.
     
  •  Socha Pany Marie Immaculaty
    Souřadnice GPS: 50°19,964 E 15°37,742
    MarieP.Marie















     

  • Socha Panny Marie Immaculaty na kamenném podstavci je postavena v parku před místním hřbitovem. Je zhotovena z hořického pískovce a skládá se tří částí. V levvém rohu je signatura autora - Zdeněk Vondráček z Hoři. Spodní část patky je zepředu a z boku zdobena kanelami. Dřík má na přední straně přesahující keltský rámeček, ve kterém byla původně vsazena nápisová deska. V levém rohu je nika s reliéfem světce. Postava světce je oblečena v mnišském rouchu, přepásána provazem. V pravé drží nádobu. Na pravé straně dříku je nika s ženskou postavou, zdobenou korunkou.Na zadní starně je nápis: Postaveno L.P.1899 nákladem Alžběty Novotný č.9. Nad římsou je plinta přecházející v polokouli na které stojí socha Panny Marie. U nohou má hada s jablkem a z pod roucha vyčnívají špičky kotvy. Levá noha je vykročená. Postava v řasených šatech je zahalená pláštěm, z pod kterého vystupují volné ruce. Vlasy Panny Marie splývají na záda. Výška sochy je 160 cm. Památka není zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Poslední restaurátorské práce byly provedeny v roce 2009 sochařem a restaurátorem panem Petrem Bauerem z Chodovic. Do prázdného rámečku na přední straně dříku byla vsazena nová deska z carrarského mramoru a byl do ní vysekán a vyzlacen nápis Panno Maria oroduj za nás. Protože se při restaurování památky našly u hlavy Panny Marie zasekané otvory pro svatozář, byla zhotovena a zasazena nová
     
  •  Socha s.Františka z Pauly
    Souřadnice GPS: 50°19,964 E 15°37,742
    Frantisek
    Pilíř se sochou sv.Františka z Pauly s reliéfem na kamenném podstavci stojí před místním hřbitovem po pravé straně chodníčku lemovaného lipovou alejí. Na přední straně v reléfu slunce je nápis "CHARITAS". Na zadní straně nápis "TATO STAVCCE WIZDWIZENA GEST C NAKLADY MAT PGF F.POURA S POMOCI POČESTNE OBCE BAšNICKE. AVO 1799". Sv.František z Pauly (*27.března 1416 Paola +2.dubna 1507 Tours) byl poustevníkem a později zakladatelem řeholního řádu paulánů. Je velmi uctíván a vážen v jižní Itálii, zvláště jako patron námořníků. Oficiálně byl za něj prohlášen papežem PiemXII. 27.března 1943. Ikonograficky bývá znázorňován většinou jako starší mnich s kapucí na hlavě a holí v ruce. Jeho heslem, které jej charakterizuje je "Charitas", "láska". Na podstavci je vertikálně postaven čtyřboký pilíř. Na čelní pohledové straně umístěn vysoký reliéf Sv.Václava a Sv.Ludmily.


     


  •  
  •  Cyrilometodějský kříž
    Souřadnice GPS: N 50°19,943 E 15°37,793
    Cyril
    Cyrilometodějský kříž na kameném podstavci s reléfem Panny Marie Bolestné se nachází na rozcestí v blízkosti hřbitova. Jedná se o dvoramenný pozlacený kovový kříž zakončený jetelovými trojlístky. Datován k roku 1854, obnovován v letech 1888, 2001 a 2009.

















     
  •  Pamětní deska vojákům Rudé Armády
    Souřadnice GPS: N 50°19,799 E 15°37,843
    Deska RAUmístění: Milovice u Hořic, na stěně kapličky u kostela
    Nápis:
    6. V. 1945
    ZDE PADLI
    DVA RUDOARMĚJCI
    V HRDINNÉM BOJI
    ZA SVOBODU
    Poznámka:

    Vladimír Nikotovič Žilcov, vojín, nar. 25.12.1923, padl 6.5.1945; neznámý voják (zdroj databáze CEVH MO ČR)

    Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5204-03651

     
  •  Hrob obětí války 1866
    Souřadnice GPS: N 50°19,785 E 15°37,843
    marnice 1866
    Pomník padlým r.1866 je umístěn u kostelní ohradní zdi.
    Jde o kombinaci pískovcového deskového pomníku s mohutným kovovým křížem.
     
  • Nápis na čelní stěně pomníku:
    Hier ruhen
    in Gott
    6 österreichische und
    5 preussische Soldaten.

    Zde v Pánu odpočívá
    6 rakouských a
    5 pruských vojínů
    Poznámka:

    číslo 169 dle Komitétu pro udržování památek z války roku 1866


    Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5204-03620


     
  •  Náhrobní kámen
    Souřadnice GPS: 50°19,780 E 15°37,842
    Náhrobek
    Náhrobní kámen se nacházi na východní straně kapličky u kostela. Na přední straně je nápis, který v překladu znamená:"Odpočívá zde v pokoji páter František Trnka, kněz 29.máje zesnulý, bože požehnej mu v jeho věčné vzkříšení, čeká zde v pokoji".

















     
  •  Pamětní deska na návsi
    Souřadnice GPS: N 50°19,768 E 15°37,861

    Rodaci
    Pamětní deska instalována při příležitosti sjezdu rodáků a přátel Milovic v roce 1981. Sjezdy rodáků jsou již tradicí a pořádají se v pravidelných 5-ti letých cyklech.









     
  •  Pomník pdlým roku 1866
    Souřadnice GPS: N 50°19,787 E 15°37,625
    1866_kemp1866_kemp_N























    V osudný den 3.července 1866 ráno se v okolí Milovic soustředila pruská 8.divize a poté se vydala za drobného mrholení na bojiště u Hradce Králové. Během dne procházely obcí jednotky pruského třetího sboru, který tvořil zálohu 1.armády prince Bedřicha Karla. Již během bitvy byl v milovickém kostele, škole a hostinci zřízen lazaret. Tam nejdříve umírali vojáci obou stran, později i civilní osoby na choleru.
    Dokladem jsou i dva pomníčky obětem této války. Mohutná pískovcová pyramida s dělovým křížem nahoře se
    nachází  v areálu místního autokempu na volném prostranství v upraveném parčíku. Na čelní pohledové straně nápis:"Zde v Pánu odpočíváv smrti sražených 30 rakouských a 10 pruských vojínů, jakož i 2 milosrdné sestry jež ve svém plnění svých povinností zemřeli", z druhé strany totožný nápis v německém jazyce. Datováno k roku 1866, věnoval pruský řád johanitů.
     
  •  Boží muka
    Souřadnice GPS: N 50°19,776 E 15°37,837
    Boží muka

    Kamenný kříž s korpusem Krista na podstavci s reliéfem Panny Marie je umístěn jižně od kostelní zdi. Na přední straně je nápis:"On jest oběť slitování za hříchy naše". Na zadní straně je nápis:"Za zbožného odkazu Václava Čížka a Antonína Jaroměřského". Datován k roku 1873, zhotovil sochař Fr.Kofránek.

























     
  •  Kamenný kříž
    Souřadnice GPS: N 50°19,919 E 15°37,040

    Kastany
    Kamenný kříž s korpusem Krista na podstavci je umístěn západně od obce Milovice mezi čtyřmi vzrostlými kaštany u křižovatky polní cesty a silnice vedoucí do Bašnic. První zmínka v kronice je z roku 1852. Obnoven v letech 1985 a 2009.