Milovice u Hořic
Nynější školní budova stávala na stejném místě jako dnes – na místě bývalé fary. Od roku 1735 zde vyučovali kantoři z rodu Vávrů. Jan Vávra působil v Milovicích do roku 1788. Od roku 1788–1839 zde vyučoval Jiří Vávra. U povolání je držela více záliba a láska než plat. Žáci byli vedeni k hudbě, učili se náboženství, čtení, psaní a počítání.
V období od roku 1866–1880 se vystřídali Jan Diviš , v roce 1874 povýšen zemskou radou na „řídícího vrchního učitele“ a učitelé Václav Suchý, František Eliáš, Augustin Mindl, Josef Matějka, Josef Pultar a Antonín Seifert.
Od roku 1880 zde vyučovali řídící učitel Jan Strumhaus (do roku 1904) a učitelé František Kaiser, Josef Zákravský, Vincenc Vonka, Karel Henek , Jan Pávek, Josef Bidlo (1907-1930) a Josef Čurda (1917-1927). František Kaiser se v roce 1904 stal nástupcem Jana Strumhause na funkci řídícího učitele a v roce 1914 byl jmenován ředitelem školy. V milovické škole působil od roku 1880 až do roku 1924.
V roce 1924 převzal řízení školy Bohumil Sahánek z Jičíněvse. Na škole působil do roku 1931, poté odchází do svého rodiště.
Na jeho místo přichází v roce 1931 Emil Štupl. Stal se správcem i ředitelem školy a ve funkci setrval až do roku 1950. Od roku 1939 žáci odcházejí do 6. třídy do Hořic.
Oživení činnosti školy nastalo příchodem ředitele Josefa Nechanického roku 1954. Předčasně opustil školu v roce 1961, ale opět se vrátil v roce 1963 spolu s učitelkou Alenou Laubovou. Na škole působil do roku 1970. Po jeho odchodu nastupuje jako ředitelka Alena Říhová (Laubová).
Na konci školního roku 1978 se škola uzavřela. Od nového školního roku žáci dojížděli do základních škol do Hořic. Od 1. září 1979 byla budova milovické školy využívána žáky ze ZŠ Na Daliborce v Hořicích, kteří sem dojížděli proto, že se jejich školní budova opravovala a modernizovala. V této době (od roku 1983) se o vzorný pořádek ve škole starala školnice Zdeňka Baliharová, která po znovuotevření školy působila i jako kuchařka ve školní jídelně.
V září roku 1992 nastalo slavnostní znovuotevření základní školy pod vedením ředitelky Věry Turnovské. Ve funkci setrvala do roku 1997. Od roku 1994 vyučovala ve škole učitelka Zdeňka Horáková, která zde působila pouze dva roky. Na její místo nastoupila v roce 1996 paní učitelka Jana Vavřinková. Od roku 1995 vyučuje v milovické škole paní vychovatelka a učitelka Eva Zamouřilová.V roce 1997 převzala na dva roky řízení školy Milada Kratochvílová. V roce 1999 byla jmenována ředitelkou školy Jana Vavřinková a učitelkou Lenka Peterková, která působila v milovické škole do roku 2001. Na její místo nastoupila učitelka Eva Sobotová, která působila v naší škole od roku 2002-2009. Od roku 2009 vyučuje starší žáky Eva Zamouřilová a mladší žáky Jana Vavřinková. Školní družinu vede od roku 2010 paní učitelka Andrea Kynclová, která vyučuje anglický jazyk a výchovné předměty. V prosinci 2011 odchází paní Zdeňka Baliharová do důchodu a na její místo nastupuje paní Michaela Struhárová, která působí do června 2016. Po ní nastupuje paní Hana Šedinová. Od roku 2012 prudce stoupá počet žáků, a proto škola přijímá další paní učitelku a vychovatelku Janu Kadavou, která působí ve zdejší škole do roku 2017.
Od nepamětných dob bývala škola v Milovicích jednotřídní. V roce 1870 se stala škola obecnou. V roce 1874 byla škola rozšířena na školu dvojtřídní a v roce 1881 na školu trojtřídní. Školu navštěvovali žáci z Milovic, Bříšťan, Ostrova, Třebnoševse a Vinice.
Od roku 1880 – 1904 měla škola kolem 200 žáků. V roce 1906 někteří z nich odešli do školy v Třebnouševsi. Nastal prudký pokles žáků, do školy chodilo 159 žáků. Během let 1907-1922 se stav žáků nezměnil a činil průměr 162 žáků.
Od roku 1923 počet opět klesal až na 115 žáků, později dokonce i na 67 žáků. Tento velký pokles způsobila první světová válka. Po ní nastalo období rozkvětu hospodářství. Až do roku 1930 chodilo do školy od 76 do 108 žáků.
V době druhé světové války se počet opět snížil. Roku 1951 klesl počet žáků a škola se stala jednotřídní. Za dva roky byla znovu otevřena druhá třída.
Od roku 1954 se každý rok ve škole něco zlepšilo nebo opravilo. V roce 1955 se vyměnila okna, v dalším roce proběhla rekonstrukce elektřiny, roku 1958 bylo zřízeno školní hřiště, …
Stav dětí se do roku 1962 udržoval v průměru 49 žáků. Od roku 1963 nastal opětovný pokles žáků v důsledku stěhování rodin s dětmi školou povinných do měst za prací.
V letech 1966 – 1969 byla provedena přístavba školy a sociálního zařízení.
V letech 1970-1978 se stala škola opět jednotřídní s 15-20 žáky. V roce 1978 byla škola uzavřena.
V roce 1992 byla škola znovuotevřena jako jednotřídní. Od roku 1994 až do současnosti je základní škola dvojtřídní s počty žáků od 20-42 žáků.